Palivové dřevo je vhodné do krbu, dřevem můžeme topit také v kamnech, ale kolik jej budeme potřebovat na topnou sezonu a je lepší si pořídit zásobu měkkého nebo tvrdého palivového dřeva? Je lepší palivové dřevo štípané nebo celá polena a jak správně dřevo skladovat? Na tyto a další otázky zodpoví následující povídání.
V případě, že palivové dřevo používáme pouze k přitápění (například vytápíme-li plynem a dřevem si občas přitopíme v krbu) stačí zásoba 5 až 10 prostorových metrů (PRM).
Pokud dřevo používáme jako výhradní zdroj energie k vytápění domácnosti, musíme počítat se spotřebou 15 až 25 PRM.
Největší nákup nás čeká v případě, že budeme palivovým dřevem ohřívat i teplou užitkovou vodu. Pak se spotřeba zvýší až k hranici 30 PRM.
Spotřeba dřeva je ale velmi individuální a ovlivňuje ji řada faktorů (kvalita zateplení domu, stav oken, účinnost topeniště a teplota, na kterou dům vytápíte).
Co se týče skladování dřeva, nemusíte mít žádné obavy, pokud se nám podaří dřevo uchránit od vlhkosti.
Ideální je skladovat štípané dřevo na vzduchu a proti dešti ho chránit přikrytím. Pak vydrží několik let. Existují i dřeviny (např. bříza), které při delším skladování ztrácejí na kvalitě. U březového dřeva se nedoporučuje skladování delší než jeden rok. U většiny dřevin se ovšem dobrým skladováním kvalita dřeva nesnižuje, ale zvyšuje.
Běžně se setkáváme s názorem, že pro vytápění je tvrdé dřevo nejlepší. Vyšší tvrdost ovšem neznamená vyšší výhřevnost! Výhřevnost tvrdého i měkkého dřeva je srovnatelná. Předností tvrdého palivového dřeva je to, že není potřeba přikládat tak často. Tvrdé dřevo hoří pomaleji a poskytuje stabilní, dlouhodobý žár.
Tvrdé palivové dřevo v naší nabídce: dub, buk, habr, javor, bříza, ...
Měkké dřevo sice topeniště rozpálí rychleji, ale dříve shoří, proto pokud zvolíme tento druh dřeva, musíme přikládat častěji. Jedná se zpravidla o dřevo na zátop. Výhodou je, že ho seženeme levněji než dřevo tvrdé.
Měkké palivové dřevo v naší nabídce: smrk, borovice, jedle, lípa, ...
Odborníci se jednoznačně shodují na tom, že je lepší pořizovat dřevo štípané. Celá polena se sice lépe skladují, ale rozštípáním se dají zpomalit některé procesy hniloby a předejít plísním. Štípané palivové dřevo lépe vysychá a především lépe hoří. Celá polena jsou vhodná jen do velkých kotlů a topenišť s velkým výkonem, běžné domácnosti lépe vytopíme štípaným dřevem.
Dřevo by mělo být skladováno na vzdušném místě, ideálně pod střechou, ale postačí, pokud dřevo proti dešti chráníme nepromokavou plachtou. Důležité je plachtu včas odstranit, aby se dřevo nezapařilo a zbytečně nebyly podporovány nežádoucí procesy hniloby a plesnivění.
Jaký druh a kolik palivového dřeva budu potřebovat a jak jej správně skladovat?
Jak se měří objem štípaného palivového dřeva?